Rajčata zatím dozrávají pomalu.
Rajčata zatím dozrávají pomalu. Zkouším na ně jednu starou věc – a doufám, že to zabere.
Letos je to se zahradou složitější. Léto jako by se zdrželo někde po cestě. Slunce se ukáže jen na chvíli, pak zase zmizí. A moje rajčata? Pevná, zelená a beze změny. Už bych za normálních okolností sklízel.
Nechce se mi ale do žádných razantních zásahů – nechci je zaštipovat ani rvát nedozrálá rajčata domů. Ještě věřím, že se počasí obrátí a že dozrají přímo na keři.
Ale zároveň chci rostlinám trochu pomoct. A tak zkouším jednu úplně obyčejnou, přirozenou věc, kterou mám hned u domu – popel z ohniště.
Proč zrovna popel?
Není to nic nového. Dřevěný popel používali naši předci dávno před námi. Obsahuje spoustu draslíku, který je důležitý právě pro dozrávání plodů. A navíc působí přirozeně, bez chemie.
Zatím popel přidávám jen zlehka – kolem rostlin, ne přímo ke stonkům. Ještě nemůžu říct, že bych viděl zázraky. Ale vím, že půda se díky němu vyživuje a že rostlina dostává to, co potřebuje.
Dnes (1.8.) je Lughnasad – svátek první sklizně
Možná je to náhoda, ale právě dnes (1.8.) připadá Lughnasad – starý keltský svátek, kdy se děkovalo za první úrodu. Doba, kdy se zapalovaly ohně, slavila se plodnost, dělaly se první výměny darů se zemí.
A tak to dnes beru jako znamení. Rozházel jsem popel kolem rajčat i s tím, že vkládám víru do toho, že to pomůže. Není to rituál, ale určitý respekt. Příroda letos zpomalila – tak zpomaluju i já a zkouším jí vyjít vstříc.
Co k tomu ještě přidávám:
🍌 Banánové slupky
Rozkrájené, trochu zahrabané k rostlinám – obsahují draslík i hořčík.
🥔 Voda z vaření brambor (bez soli)
Zalévám s ní jednou týdně. Obsahuje přirozený draslík a něco málo škrobu.
☕ Kávová sedlina
Občas přidám do půdy – zlepšuje její strukturu a dodá stopové prvky.
Nechávám tomu čas
Nechci se do rajčat pustit se střihačkami. Zatím jim dávám prostor a výživu. Věřím, že teplé dny ještě přijdou, a když je teď trochu podpořím, tak si to později vyberou i s úroky.
Zkouším to, pozoruju – a pokud se něco změní, podělím se o výsledek.
Závěr?
Popel z ohniště není zázračné řešení. Ale je to malý, klidný krok. Přirozený, dostupný a smysluplný. A když ho dnes dávám k rajčatům zrovna na Lughnasad, má to pro mě i jiný rozměr než jen zahradnický pokus.
Země si možná pamatuje, co jí vracíme. A někdy stačí málo. 🍅